Velikonoce

Svatý týden či Pašijový týden, příp. též Velký týden, je významné období připomínající poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. 

KVĚTNÁ NEDĚLE A PAŠIJOVÝ TÝDEN
Známá také jako Beránková nebo Pašijová.
Začíná pašijový týden, který končí Velikonočním pondělím.
Připomíná se příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a její název je odvozen od květů, jimiž se zdobí kostely. Různé větvičky, hlavně kočičky připomínají výzdobu, kterou lidé vítali Krista.
Věřilo se, že tyto větvičky mají magickou moc a chrání domácnost před nemocemi a zlými silami.

Tato doba má své vrcholy, ve kterých se koncentruje minulost, přítomnost, budoucnost. A takovým zářícím obdobím je Pašijový týden před Velikonocemi...
Více o tomto tématu zde:
https://www.karma-a-osud.cz/l/velikonoce/

MODRÉ PONDĚLÍ
Modré pondělí je první den posledního týdne před Velikonocemi.
Kostely se zdobily stuhami a modrým suknem. Modré pondělí by mělo být volnějším dnem a mělo by se strávit v klidu a v mlčenlivosti.
K jídlu by se měly podávat Boží milosti, cukroví obalené cukrem. 

ŠEDIVÉ ÚTERÝ
Tento den je ve znamení příprav na hlavní velikonoční dny.
Dnešní šedivé úterý je především o úklidu - šedivé kvůli prachu a pavučinám, které se v tento den vymetají.
Do pavučin se usazuje stres, strach a špatná energie. Dle tradice se koštětem symbolicky z místností vymetá i zlo a negativní energie (vymetá se od východu k západu)
Říká se i "tlusté úterý", protože se jedná o poslední den před půstem, kdy se lze najíst dosyta a bez omezení.

ŠKAREDÁ STŘEDA

Škaredé středě se také říká sazometná, smetná či černá. Tento den se vymetaly komíny od sazí.
Tento den připomíná hanebný čin Jidáše Iškariotského. Ten v tento den zradil a udal Ježíše Krista, který byl poté uvězněn, odsouzen a umučen na kříži. Jako odměnu dostal Jidáš 30 stříbrných, které se staly stejným symbolem zrady jako on. Peníze si ale příliš neužil, protože se kvůli špatnému svědomí později oběsil. 
S tímto činem je spojena lidová pověra, že pokud se ten den člověk bude mračit, zůstane mu to po celý rok nebo každou středu.

Na škaredou středu se nemá jíst maso ani žádná tučná a honosná jídla. V tento den má i jídlo vypadat nepovedeně, potrhaně, jednoduše škaredě. Často se připravovaly trhance, kaše, bramborové placky nebo bramboráky. 
Večer se pečou Jidáše - sladké kynuté pečivo, pokroucené jako Jidášův charakter. Své jméno dostaly podle zrádce Jidáše a symbolizují jeho konec. Co se týká tvaru, v jednotlivých regionech se jidáše různí, ovšem pro všechny platí, že musí připomínat provaz nebo uzel, na němž se Jidáš oběsil poté, co zradil Krista. 

ZELENÝ ČTVRTEK

Zelený čtvrtek je dnem připomenutí si poslední večeře Páně, odpuštění a očisty. 
Navečer utichnou všechny zvony a rozezní se až večer na Bílou sobotu. 

Lidové zvyky praví, že jidáše se mají - polité medem - sníst na Zelený čtvrtek, což zajistí pevné zdraví, ochranu před lidskou zradou, hadím uštknutím a hmyzím bodnutím.

Po mši, kdy se zvony rozezní naposledy a pak umlknou neboli "odlétají do Říma" - Pokud v tuto chvíli zacinkáte penězi, budou se vás podle pověry finance držet celý rok. 

Se zvony souvisí i další tradice: Když se o Zeleném čtvrtku naposled zvonilo, doporučovalo se třást v zahradách vší silou stromy, aby daly hodně ovoce.

O Zeleném čtvrtku se nemá nic půjčovat a také byste se neměli s nikým hádat. Odměnou se vám pak budou všechny hádky vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. 

Na Zelený čtvrtek se má jíst něco zeleného, abychom byli celý rok zdraví - od zeleniny až po bylinky. Konzumoval se hrách, kapusta, špenát a jarní bylinky (kopřiva, kerblík, petržel, medvědí česnek, pampelišky apod.), a to podle toho, co se zrovna urodilo.

A ještě jedna lidová pověra: Kdo na Zelený čtvrtek smetí spálí, hodí přes plot nebo vynese na rozcestí, opustí jeho stavení hmyz a myši.

VELKÝ PÁTEK

Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován. V neděli vstal z mrtvých. 
V tento den se dle pověstí otevíraly hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmí se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) - protože to naznačuje kopání do Kristova hrobu.

BÍLÁ SOBOTA

Připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Poslední den pašijového týdne se nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu. Večer se také opět rozezní zvony. Symbolem noční bohoslužby je vysoká velikonoční svíce, které se říká paškál a podle křesťanské nauky symbolizuje Ježíše jako světlo světa. Oheň, od kterého se tato svíce zapalovala, se ale nejdřív před vraty kostelů světil. Tento den se uklízelo, vymetalo smetí ze stavení, nejlépe novým koštětem. Věřilo se, že takové opatření zabrání tomu, aby se v domě držel hmyz. Na Bílou sobotu se jí velikonoční nádivka, mazanec, peče se beránek a zdobí se vajíčka.
Pranostiky vztahující se k Bílé sobotě:
- Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
- Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.

VELIKONOČNÍ NEDĚLE

Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční nebo i Slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největší slavností, při níž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí. Noc byla označována za "velkou" - a odtud název Velikonoce. Neděle se nese ve znamení pobožností, radosti, pohody a klidu. Na Boží hod byly svěceny i pokrmy, po období půstu obvykle střídmé. Tradičním jídlem na Velikonoce je nádivka. Typická je s mladými kopřivami, libečkem, petrželkou, bršlicí, popencem, česnekem medvědím, kerblíkem a dalšími prvními jarními bylinkami. Pekly se mazance i velikonoční beránci, a kdo si kousek beránka dal, tomu to pak pomohlo nalézt ztracenou cestu v lesích. Pranostiky pro Velikonoční neděli:- Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni.- Je-li na Velikonoční neděli jasno, bude laciné máslo.- Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.- Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ

Tento den je věnován hlavně tradičním oslavám a zvykům, které vítají příchod jara.
Na Velikonoční pondělí se chystají veselá vajíčka, která se darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života.
Dle staré tradice by si chlapci měli uplést pomlázku z čerstvých mladých proutků. Tímto část jarní svěžesti a mladosti přenesli při koledování na dívku. Říká se, že dívka tak neuschne a bude krásná, zdravá a pilná po celý rok. Lidovou zvyklostí je vázání stuh na pomlázku. Stuhy vždy uvazovaly dívky chlapcům a každá barva stuhy měla jiný význam. Třeba červená byla symbolem lásky a zelená byla výrazem sympatie.
K Velikonočnímu pondělí patří také vybrané jídlo, skončilo období půstu a jedlo se do sytosti.
V přírodě lidé chodí objímat stromy do lesů a sadů, aby z nich načerpali jejich energii a sílu.

Pranostiky k Velikonočnímu pondělí:
Je-li deštivé Červené pondělí, neurodí se obilí.
Prší-li na Velikonoční pondělek, přijde zkáza na žit

PŘÍRODNÍ BARVENÍ VAJÍČEK

Přírodní barvení není vždy o sytých barvách, ale spíše skončíte s decentním, mírně rustikálním vzhledem. Avšak postačí přísady, které máme ve své kuchyni, kde najdete vše, co potřebujete k výrobě přírodního barviva na velikonoční vajíčka.

Na výběr je kurkuma, slupky cibule, červená řepa, petržel, červené zelí, borůvky a káva.

Postup:
- Smíchejte 1 l vody a 2 lžíce bílého octa ve středním hrnci.- Přiveďte k varu a přidejte ingredienci pro barvu vajec dle vašeho výběru. Snižte teplotu a nechte 30 minut vařit.
- Necháme vychladnout. Přeceďte, abyste odstranili případné zbytky.
- Vejce přidáme do přecezené obarvené vody a necháme alespoň 30 minut nasáknout.

Když dosáhne požadované barvy, vyjměte a nechte zaschnout.